Skalníky

Na úvod

Základní informace o rodu a jeho systematickém členění se dočtete v článku na české Wikipedii, jehož jsem autorem.

Skalník Dielsův

Skalník (Cotoneaster) je rod dřevin z čeledi růžovitých, tribu Maleae; jeho plody jsou malvice. Zahrnuje na 400 druhů rostoucích v palearktické oblasti severní polokoule, tedy v Evropě, Asii a severní Africe. Největšího druhového bohatství dosahuje v Číně a východním Himálaji, mnoho jich roste též v horách Střední Asie. V Česku jsou původní skalník celokrajný (C. integerrimus) a skalník černoplodý (C. laxiflorus). Řada dalších pěstovaných druhů zde více či méně intenzivně zplaňuje – nejčastější z nich, skalník rozkladitý (C. divaricatus), je již naším zdomácnělým neofytem.

Rod Cotoneaster patří co do taxonomie k těm kritickým. Většina skalníků jsou tetraploidi s převažujícím apomiktickým způsobem rozmnožování a malým podílem zbytkové sexuality; jen málo druhů je diploidních, pohlavně se rozmnožujících a schopných se křížit. Popisy a nomenklatura jednotlivých druhů a jejich akceptace se v národních flórách a různých monografiích mohou i značně lišit, o zahradnické literatuře plné záměn ani nemluvě. Jejich studium je tedy pro botaniky skutečnou výzvou.

Osobně se studiu skalníků rostoucích a zplaňujících na území České republiky věnuji již zhruba pět let. Spolu s ing. Jiřím Velebilem (VÚKOZ, Průhonice) a doc. Radomírem Řepkou (Mendelova univerzita) v současné době pracujeme na rozsáhlé sérii článků, která tento rod na našem území úplnosti představí. První díl včetně předběžného klíče k 23 druhům by měl vyjít v časopise Zprávy České botanické společnosti pravděpodobně v lednu 2025.

V mém soukromém herbáři se aktuálně (srpen 2024) nachází 240 položek skalníků s cca 70 druhy volně rostoucích i pěstovaných exemplářů; mnohé z nich nejsou doposud identifikovány. Při sběru herbářových položek je zejména u složitějších skupin (sect. Multiflori, sect. Chaenopetalum, ser. Zabelioides) vhodné navštívit keř za vegetační sezónu víckrát a zdokumentovat alespoň po jednom dobře vyvinutém plodném (se zralými, dobře vybarvenými plody), kvetoucím a sterilním výhonu. Při preparaci je třeba myslet na to, že pro určování může hrát roli též počet tyčinek a čnělek v květu a barva nerozvitých prašníků, u položek plodných větví je dobré na schedu uvést počet peciček v malvicích a jejich barvu ve zralosti (někdy mají tendenci časem tmavnout).

I takhle to může vypadat v brněnské zeleni: zleva C. multiflorus, C. fangianus a C. divaricatus (Juliánov)

Skalníky patří k velice často pěstovaným okrasným dřevinám s univerzálním využitím. Patří k výborným medonosným rostlinám, jejichž květy jsou navštěvovány hmyzem pro hojnost nektaru a pylu. Na bohaté násadě plodů se živí ptactvo, které je též jednoznačným hlavním vektorem pro šíření diaspor do okolí. Zdrojem pro zplaňování nepůvodních druhů jsou pak samozřejmě okrasné výsadby. Nepřekvapí, že největší počet jich je nalézán v okolí Brna a Prahy, kde se nalézají dva mimořádné rezervoáry diaspor, a to Dendrologická zahrada VÚKOZ v Průhonicích a arboretum Mendelovy univerzity. V něm se nachází druhově mimořádně bohatá, nyní však bohužel již delší dobu neudržovaná sbírka skalníků shromážděná v 70.–90. letech odborníkem na tento rod, ing. Antonínem Nohelem. Zdaleka nejvíce zplanělých taxonů, a to nejenom skalníků, ale i dalších okrasných dřevin, tak najdeme v bezprostředním okolí arboreta, zejména na královopolské Planýrce, a to především v její spodní části, kam v minulosti ještě zasahoval prostor arboreta (plot tehdy sahal cca o 20–30 m dál v porovnání s dnešním stavem) a kde se prolíná bujné generativní zmlazení utečenců z arboreta s pozůstatky starých výsadeb a náletem běžných sukcesních křovin. Podle mých dlouhodobých průzkumů zde skalníků roste minimálně 33 druhů; z ostatních dřevin stojí za zmínku např. hlohy (Crataegus pedicellata, C. persimilis), růže (Rosa hugonis, R. arvensis), ořešák černý či dokonce ojedinělý semenáček zmarliky (Cercis siliquastrum); místy až invazně se zde šíří jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica). Bohaté výsadby mnoha druhů skalníků nabízí také zámecký park v Rájci nad Svitavou; zde jsem prozatím dosáhl počtu 30 druhů, z nichž mnohé jsou sbírkové až zcela raritní, v českém prostředí jinde neviděné.

Poznámky k hlavním nepůvodním druhům skalníků v České republice

Průběžně aktualizovaný komentovaný seznam všech nalezených druhů podle oblasti výskytu k nahlédnutí zde.

Skalník rozkladitý (Cotoneaster divaricatus)

V době plodu nezaměnitelný svými protáhle soudkovitými malvicemi. Květenství vzpřímená, koruny se širokým bělavým lemem. Naturalizovaný druh, vyskytující se již prakticky na celém území republiky. Častější v intravilánu a okolí sídel, méně častý ve vyšších polohách. Typický zejména v následujících biotopech:

  • Mezofilní křoviny (svaz Berberidion vulgaris), a to jak městské a předměstské, tak stále častěji i ty ve volné kulturní krajině; zejména ve městech často ve společnosti dalších nepůvodních druhů
  • Podrost ve vysazených skupinách jehličnanů v intravilánech obcí, zejména sídlišť
  • Travinná lada s počáteční sukcesí křovin
  • Světlejší mezofilní lesy (kulturní i přirozené); častěji podél lesních cest, na světlinách a v lesních pláštích, méně často přímo v keřovém patře. Z přirozených lesů zejména bory a doubravy.

Prognóza: Ve výše uvedených biotopech nemá zřejmě i přes svou početnost potenciál dominovat nebo negativně ovlivňovat jejich druhovou skladbu. Pravděpodobně se stane běžnou, trvalou a nijak závadnou součástí naší květeny.

Skalník Fangův (Cotoneaster fangianus)

Dobře poznatelný svými šedozelenými, matnými, na letorostech skoro okrouhlými listy a převislými, chlupatými, tmavě purpurovými malvicemi. Listy se na podzim barví do teple zlatavých až vínově fialových odstínů. Mimořádně hojný druh zejména v intravilánu Brna a Prahy, kde osidluje víceméně tytéž biotopy jako výše zmíněný skalník rozkladitý a často bývá nalézán i spolu s ním. Častý je zde i v okrasných výsadbách.

Prognóza: V obou našich největších městech je běžný a pravděpodobně zde již dosahuje kritéria pro zdomácnění. Zda se dokáže rozšířit i do volné krajiny ukáže budoucnost.

Skalník Hjelmqvistův (Cotoneaster hjelmqvistii)

Zaměňován s příbuzným skalníkem vodorovným (C. horizontalis), má však téměř okrouhlé, tupé, světle zelené listy a je podstatně robustnější. Již v první půli podzimu se listy zbarvují do zářivých červenooranžových odstínů. Dosti často pěstovaný druh. Zplanění nejčastěji nalézáno v intravilánu sídel na místech, jako jsou obruby chodníků, spáry zdí, neudržované zahrady, okolí zahrádkářských kolonií a podobně. Mimo to má stejně jako ostatní skalníky ze série Horizontales v oblibě světlé ostrůvky křovin v suchých trávnících, slunné, zejména vápencové stráně se skalními výchozy a skalní terásky.

Prognóza: V uvedených přírodních biotopech může mít značný invazní potenciál vzhledem k bohaté plodnosti a schopnosti zakořeňování poléhavých přízemních větví, které odolávají sečení. Dokáže vytvářet mohutné polykormony. Na cenných lokalitách je vhodné jej průběžně monitorovat.

Skalník vystoupavý (Cotoneaster ascendens)

Zaměňován s příbuzným skalníkem vodorovným (C. horizontalis), má však zřetelně vystoupavé, nikoli vodorovně rostoucí větve a úzce podlouhlé, papírovitě měkké, na okrajích zvlněné listy. Méně často pěstovaný druh. Zplanění nejčastěji nalézáno v intravilánu sídel na místech, jako jsou neudržované zahrady, okolí zahrádkářských kolonií a podobně. Mimo to má stejně jako ostatní skalníky ze série Horizontales v oblibě světlé ostrůvky křovin v suchých trávnících, slunné, zejména vápencové stráně se skalními výchozy a skalní terásky.

Prognóza: V uvedených přírodních biotopech může mít značný invazní potenciál vzhledem k bohaté plodnosti a dobré výmladnosti. Dokáže vytvářet mohutné polykormony. Na cenných lokalitách je vhodné jej průběžně monitorovat; např. v přírodní rezervaci Květnice u Tišnova tento druh již řadu let velmi intenzivně zarůstá slunné lesostepní stráně.

Skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis)

Skalník blyštivý (Cotoneaster nitens)

Skalník lesklý (Cotoneaster acutifolius)

Skalník chloupkatý (Cotoneaster villosulus)

Skalník mnohokvětý (Cotoneaster multiflorus)

Skalník Veitchův (Cotoneaster veitchii)

Odkazy a literatura

Knižní monografie

  • FRYER, Jeanette; HYLMÖ, Bertil. Cotoneasters: A Comprehensive Guide to Shrubs for Flowers, Fruit, and Foliage. Portland, Oregon: Timber Press, 2009. 344 s. ISBN 978-0881929270.
  • JERZAK, Ewa: Irgi uprawiane v Polsce. Officina botanica 2017, 174 str. (polsky)

Národní květeny

  • Kovanda M. (1992): Cotoneaster Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.
  • Cotoneaster in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. Dostupné online.
  • Cotoneaster in Flora of North America @ efloras.org. www.efloras.org [online]. Dostupné online.

Systematické, fylogenetické a souhrnně floristické studie

  • VERLOOVE, Filip: Cotoneaster | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online.
  • DICKORÉ, Wolf Bernhard; KASPEREK, Gerwin. „Species of Cotoneaster (Rosaceae, Maloideae) indigenous to, naturalising or commonly cultivated in Central Europe“. Willdenowia. 2010-06-29, roč. 40, čís. 1, s. 13–45. Dostupné online. DOI10.3372/wi.40.40102.
  • LI, Feifei; FAN, Qiang; LI, Qingyan. „Molecular phylogeny of Cotoneaster (Rosaceae) inferred from nuclear ITS and multiple chloroplast sequences“. Plant Systematics and Evolution. 2014-06-01, roč. 300, čís. 6, s. 1533–1546. Dostupné online
  • Macková, Lenka & Nosková, Jana & Ďurišová, Ľuba & Urfus, Tomáš. (2020). „Insights into the cytotype and reproductive puzzle of Cotoneaster integerrimus in the Western Carpathians“. Plant Systematics and Evolution. 306. 10.1007/s00606-020-01684-6 (dostupné online).
  • SENNIKOV, Alexander. Taxonomy and distribution of Cotoneaster (Rosaceae) in Northern Eurasia | LUOMUS. www.luomus.fi [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
  • HRABĚTOVÁ, Anežka: „Beitrag zur Taxonomie und Verbreitung der Gattung Cotoneaster in der Tschechoslowakei“. Práce brněnské základny ČSAV, č. 34. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962; s. 197-248 
  • PYŠEK, Petr (ed.). Catalogue of Alien Plants of the Czech republic. Praha 2022.
  • LUSTYK, Pavel; DOLEŽAL, Jan, (eds.). Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XX.. Zprávy České botanické společnosti. Roč. 57, čís. 1/2022, s. 92–98.

Regionální floristická literatura

  • HALAS, Petr, LACINA, Jan. (2020), Plán péče o PP Květnice na období 2020–2030. Dostupné online.
  • MARTIŠKOVI, Josef a Karla. Šlapanické slepence – ostrůvky teplomilné květeny. ČSOP Brněnsko, Pustiměř 2009. Zejména svazek 1 a svazek 9.
  • STRAKA, Petr (2010). Plán péče o přírodní rezervaci Zadní Hády na období 2010–2022. Dostupné online.

Zahradnická literatura

  • Hieke, Karel: Praktická dendrologie, svazek 1. Praha, Státní zemědělské nakladatelství 1978 (str. 388–405)
  • Menclová, Alena: „Skalníky, keře mnoha podob“. Abeceda zahrady, dostupné online.
  • Balcar, Miroslav: Zhodnocení rodu Cotoneaster z pohledu použití a potenciálu v ZKT. Bakalářská práce. Mendelova univerzita, Lednice 2014 (dostupné online)

Botanické databáze