Halda Ema je v Ostravě místem častých vycházek. Co ale možná většina z nás přehlíží, to jsou rostliny. Některé z nich totiž díky teplu rozkvétají i v zimních měsících. Jaké netypické krásy přírody halda Emy nabízí, to se mohou na speciální procházce zájemci dozvědět už dnes. Více už teď s průvodcem Martinem Sedlákem, který procházku organizuje. Dobrý den. Pane Sedláku, procházka začne dnes v 17 hodin odpoledne. Nebudeme prozrazovat vše, řekněte ale, čím je halda Ema specifická? Jsou tady třeba rostliny, které jinde nenajdeme?
Dobrý den. Ano, procházka začíná v 17 hodin před vchodem do ostravské ZOO, odkud vyrazíme vzhůru. Ema je specifická samozřejmě tím, že uvnitř stále doutnají či hoří zbytky uhlí, díky tomu se zahřívá, unikají zde toxické plyny, takže některé části jsou zcela bez vegetace, na jiných se drží teplomilné druhy, které jsou u nás běžnější třeba na jihu Moravy, ale na Ostravsku je najdeme pouze tady, je to třeba dub cer nebo rosička krvavá, což je taková drobná tráva. Těšit se ale můžeme taky na spoustu cizokrajných a invazních druhů rostlin a na pěkné kontrasty toho, jak to dopadne, když pusté místo rekultivuje příroda a když se ho snaží rekultivovat člověk.
Už jsme zmínili, že díky teplu tady některé rostliny zůstávají i přes zimu stále zelené. Ovlivňuje je to nějak v jejich přirozeném květenství?
Ono obecně teplé zimy, kdy rostliny místo klidu vegetují a kvetou, jsou v posledních letech poměrně časté, a vliv to na ně mít samozřejmě může, například na dřeviny, které předčasně vykvétají, pak mohou zmrznout nebo nemají opylené květy. Naopak třeba jednoletým plevelům teplo určitě svědčí.
No ale jestli můžu, vy jste ale na začátku hezky zmínil, že rostliny jsou to, co na svých procházkách často přehlížíme. On vlastně i právě proto vznikl tenhle můj projekt Botanické procházky, který můžete sledovat například na stejnojmenné facebookové stránce, a tam se snažím lidem právě ukazovat, kolik zajímavého toho můžou kolem sebe vidět. Často jsou to úžasné příběhy, které nám rostliny a jejich společenstva o tom místě dokážou vyprávět.
Vy pořádáte botanické procházky různě po republice. Je v něčem krajina v Moravskoslezském kraji jiná? Třeba i vlivem důlní aktivity?
Samozřejmě důlní aktivita měla na zdejší krajinu zásadní vliv. Asi nikde jinde u nás nenajdeme tak rozsáhlé plochy takzvané nové divočiny, což je příroda, která spontánně vzniká na místech silně ovlivněných člověkem. Všechny ty výsypky, popílkoviště, odkaliště a brownfieldy tady úplně vymazaly paměť té původní krajiny a vše tady vzniká úplně odznova, což je fascinující pozorovat. Některá místa jsou nesmírně zajímavá druhově i biotopově, jsou na nich vzácné druhy, jiná jsou zarostlá invazními rostlinami, ale to k tomu všechno patří. Když se vrátím k té Emě, tak i ta je díky zdrojům semen v okolních zahradách vlastně takovým malým arboretem, které je plné zplanělých nepůvodních a invazních druhů ze všech koutů světa, a právě tahle pestrost plná překvapení a kuriozit je to, co mě na městské divočině tak baví a co se lidem snažím ukazovat. Tak věřme, že nám odpoledne bude přát počasí.
(Vysíláno v pondělí 7. srpna 2023 v pořadu Dobré dopoledne)