Toto průběžně doplňované kalendárium čtenářům představuje změny ve vegetaci kvetoucích rostlin a jejich opylovačů v průběhu roku. Založeno je kromě mých vlastních pozorování též na studiu literatury (zejména kniha V. Švamberka Prostředí a včely z r. 2015) a vytěžení dat z mapovacího projektu hmyzích opylovačů v iNaturalistu.
Pro přehlednost jsou v každém období uvedeny pouze významné nektarodárné a pylodárné rostliny, ztučněním jsou vyznačeny ty v dané době nejdůležitější. Sledovány jsou rostliny běžně rostoucí v teplých oblastech republiky, které např. v podhůřích a na horách najít nemusíte. I tak věřím, že vám seriál přinese mnoho inspirativního počtení. A že o mnohém dalším si třeba popovídáme na nějaké společné vycházce nebo kurzu. Příroda má tolik co ukazovat!
Martin Sedlák
Obsah / navigace:
1. Předjaří
1.1 Časné předjaří
V teplých oblastech (jižní Morava, Litoměřicko, Praha a okolí) trvá obvykle od konce února zhruba do první dekády března, jeho nástup však hodně závisí na aktuálním průběhu počasí v daný rok. Ve středních a vyšších polohách je třeba si ještě pár dnů či týdnů počkat.
Po zimě jsme se konečně dočkali. Už před pár týdny probuzené sněženky, talovíny a čemeřice nyní kvetou naplno, nesměle se klubou první krokusy. Ve vlhkých, dosud však hluboce spících listnatých hájích se k nim přidávají bledule a první kvítky jaterníků, omamně zde voní fialové květy lýkovce. Mimo lesy se zvolna probouzí hluchavka nachová, podběl a jarní rozrazily (např. rozrazil perský). Z dřevin jsou klíčovým ukazatelem tohoto období lísky a olše, jejichž jehnědy vlají ve větru a vypouští pyl. Ve městech červeně rozkvétá atraktivní javor stříbrný, žlutě asijské druhy vilínu. Na zahradách a hřbitovech kvetou vřesovce. Noci, ale i dny však často bývají ještě mrazivé, výjimkou není ani trocha předjarního sněžení.
V tomto období začíná včelímu pozorovateli sezóna. Krom prvních průletů medonosných včel lze spatřit drvodělky, a dokonce i první probuzené matky čmeláků, zejména hájových a zemních. Při oteplení vylétají první pískorypky a ploskočelky, které se krmí na drobných květech rozrazilů. Z motýlů můžeme vidět babočku kopřivovou či žluťáska řešetlákového. Na drobných květech už se čile živí pestřenky.
Tip do zahrady: Vřesovec pleťový (Erica carnea)
Stálezelený keřík s tmavě zelenými, jehlicovitými lístky rostoucími v přeslenech po čtyřech. Přirozeně roste v podhůří Alp a přiléhajících oblastech jižní a střední Evropy, u nás velmi vzácně v jihozápadních Čechách. V mnoha barevných kultivarech je ale běžně pěstován na zahradách, hřbitovech i jako skalnička. Daří se mu na světlém, slunném místě, v lehčí půdě s přídavkem písku a rašeliny. Na péči je zcela nenáročný.
Růžové nebo fialové (v kultivarech i bílé) čtyřčetné květy vřesovce rozkvétají běžně už koncem zimy a kvetou dlouho, až do nástupu jara. Jsou velmi dobrým zdrojem nektaru i pylu a v kritickém období časného předjaří jedním z mála skutečně vydatných potravních zdrojů pro hmyz, zaskočený nepředvídatelným střídáním prvních teplých dnů a následného mrazivého ochlazení.
Víte, že… Drvodělky přečkávají zimu jako dospělci, v až metr hlubokých chodbách vykousaných do mrtvého dřeva? Jde o jedince z druhé generace vylíhnuté na konci léta či na podzim, kteří se teprve na jaře po vylétnutí spáří a začnou vychovávat generaci novou.
1.2 Vrcholné předjaří
V teplých oblastech (jižní Morava, Litoměřicko, Praha a okolí) obvykle od první do třetí dekády března. Ve středních a vyšších polohách je třeba si ještě pár dnů či týdnů počkat.
Nástup plného neboli vrcholného předjaří oznamuje rozkvět vrby jívy, na jejíž jehnědy se slétnou opylovači ze širokého okolí. Cennější jsou pro ně jehnědy samčí, které kromě nektaru obsahují i pyl. Škoda, že je tato nesmírně cenná dřevina stále považována lesníky, ale bohužel často i ochranáři, za nežádoucí náletový plevel. Mnohem méně pylu (a žádný nektar) nasbírají včely na ve stejnou dobu kvetoucích, ovšem větrosnubných topolech.
Z dalších dřevin žlutě rozkvétá dřín a množství pylu poskytují včelám kvetoucí jilmy. Suché stráně přírodních rezervací se rozzáří zlatými květy hlaváčku jarního, k nimž se přidávají i koniklece, jarní mochny či vzácný křivatec český, ve světlých listnatých lesích se začíná hlásit o slovo jarní aspekt jaterníků, sasanek, dymnivek, plicníků nebo křivatců. Stále kvetou i lýkovce. Naplno už kvete hluchavka nachová, v trávě rozkvétají koberce fialek, u cesty žlutě svítí podběl. Zajímavým zahradním keřem je jasmín nahokvětý, na záhonech kvetou čemeřice.
Matky všech raných čmeláků (zemní, luční, rokytový, zahradní, hájový) jsou již probuzené, krmí se na přibývajících květech a začínají si aktivně hledat hnízda. Zřídka lze zahlédnout i první královny čmeláků skalních. Létají drvodělky, čilá pelonoska hluchavková, jejíž rychlý a trhavý let připomíná mouchu, řada časných druhů pískorypek a ploskočelek. Ze včelích hotelů a nejrůznějších dutin se klubou samečci zednice rohaté s typickými bílými čupřinami a houfně vyhlížejí o něco později se líhnoucí samičky. Na violkách a plicnících můžeme pozorovat legrační mouchy dlouhososky, připomínající chlupatou kuličku s dlouhým sosákem. Z opylujících motýlů vyletují babočky paví oko a bílé C.
Top 3 rostliny tohoto období pro hmyz:
Vrba jíva, hluchavka nachová, violka vonná (a její příbuzné)
Tip do zahrady: Kalina vonná (Viburnum farreri, Viburnum x bodnantese)
Tento půvabný opadavý keř pochází z Číny. Ještě před olistěním rozkvétá latami líbezně bílých nebo narůžovělých, silně a velmi příjemně vonících květů, částečně už v prosinci a lednu, ale naplno obvykle v předjaří. Je bohatým zdrojem nektaru a také pylu a jeho květy s oblibou vyhledávají kromě medonosných včel i návštěvníci z řad čmeláků a samotářských včel. Plody jsou nenápadné modrofialové bobule.
Víte, že… Květy některých rostlin, například plicníku nebo hrachoru jarního, mění se stárnutím svou barvu? Mladé květy jsou růžové nebo červené, později díky zvýšenému pH v buněčných šťávách mění svou barvu na fialovou až modrou. Tím signalizují opylovačům, které květy jsou nové a stojí za návštěvu a které už nikoli. Rostlina tím zvyšuje efektivitu svého opylení.
1.3 Pozdní předjaří
V teplých oblastech (jižní Morava, Litoměřicko, Praha a okolí) obvykle od poslední dekády března do první dekády dubna. Ve středních a vyšších polohách je třeba si ještě pár dnů či týdnů počkat.
Tohle období už nenechá nikoho na pochybách o tom, že jaro je skutečně blízko. V sadech a zahradách rozpuknou nádherné bílé květy mandloní, k nimž se za krátký čas přidají i meruňky a ve volné přírodě slivoň myrobalán (lidově špendlíky). Své žlutozelené květy začíná otevírat javor mléč. Olisťují se první keře, v jejich podrostu rozkvétá blankytný barvínek.
Lesy září záplavou barevných sasanek, plicníků, dymnivek, orsejů, křivatců, devětsilu a dalších květin časného hájového aspektu. Atraktivní pro hmyz jsou ladoňky a další podobné cibuloviny, jejichž sezóna právě vrcholí. Ohromná kola, bzučící čmeláky a neposednými pelonoskami, tvoří naplno kvetoucí hluchavka nachová, nástup jara signalizuje pozvolna rozkvétající popenec a první pampelišky. Ve středních polohách je u hmyzu velmi oblíbený jednoletý penízek modravý. Stále však hrozí návrat nepříznivých studených dnů.
V zahradách a parcích poutá pozornost kvetoucí zlatice (Forsythia sp.). Ale pozor: její květy, ač nesporně atraktivní na pohled, neobsahují žádný nektar a u hybridních kultivarů ani využitelný pyl, pro podporu opylovačů tedy tento keř nemá žádný význam.
Úspěšnější královny raných čmeláků již hnízdí, což poznáme podle pylových rousek, které nosí na nožkách, další svá hnízda teprve usilovně hledají, stejně jako matky čmeláků skalních a nově i rolních. Na ovocných dřevinách je nepřehlédnutelná zednice rohatá, typické svatební reje předvádí samečci hedvábnice hrabavé. Krásnou samotářskou včelou, kterou lze vidět počínaje tímto obdobím zejména na kvetoucích keřích, je pískorypka ryšavá. Na suchých výslunných stráních už potkáme zednici dvoubarvou, půvabnou včelku hnízdící v ulitách plžů. Po hnízdních koloniích ploskočelek v odkrytém, osluněném zemním substrátu pasou kukaččí včely ruděnky s nápadně červeným zadečkem.
Top 3 rostliny tohoto období pro hmyz:
Plicník lékařský, hluchavka nachová, slivoně (mandloň, meruňka, myrobalán).
Tip do zahrady: Bergénie (Bergenia crassifolia, B. x smithii)
Považujeme za samozřejmost, že si v zahradě jako vzácnost hýčkáte porosty hluchavek a radujete se z rozkvétajících plevelných popenců. Co dalšího doplnit na záhon?
Bergénie tučnolistá je nenáročná a odolná stálezelená trvalka z chladných oblastí severní Asie. Snadno se rozrůstá do velikých porostů. V březnu a dubnu kvete růžovými či bělavými květy bohatými na nektar i pyl a její přítomnost potěší všechny sorty opylovačů, od medonosných včel po čmeláky, samotářky i mouchy. Dužnaté stálezelené listy poskytují úkryt obojživelníkům a další zahradním živáčkům, oddenky jsou léčivé.
Víte, že… Sběrem šnečích ulit do hmyzích domků nejenže nepodpoříte hnízdění ulitových včel, ale naopak je o hnízdní možnosti připravíte? Včely jako zednice dvoubarvá nebo zednice zlatavá ulity s nakladenými vajíčky a zásobami potravy v přírodě maskují pastou z rozžvýkaných rostlin a manipulují s nimi tak, aby otvor vždy směřoval ke slunci. (Podívejte se na video, kolik jim to celé dá práce.)Takovou možnost v hmyzím domku nemají, proto je nevyužijí.
2. Jaro
2.1 Časné jaro
V teplých oblastech (jižní Morava, Litoměřicko, Praha a okolí) zhruba první až druhá dekáda dubna. Ve středních a vyšších polohách je třeba si ještě pár dnů či týdnů počkat.
Toužebně očekávané jaro začíná rozkvětem třešně ptačí a žlutou záplavou pampelišek. Ze stromů stále naplno kvete javor mléč, přidávají se vrba bílá a křehká. V remízcích a křovinách střídá odkvetlý myrobalán slivoň trnka a později i švestka a hrušeň. Rozkvétá angrešt a domácí druhy skalníků. Už nejen keře, ale i většina stromů začíná rozvíjet zelenou plochu listů.
V lesích pokračuje barevný jarní aspekt, v němž pozvolna odkvétající dymnivky a sasanky doplňuje hrachor lecha nebo ptačinec velkokvětý. Stále kvete barvínek, plicník a hluchavka nachová, ta ale svou štafetu už začíná předávat podobné, o něco mohutnější hluchavce skvrnité. Sílu nabírá naplno rozkvétající popenec. V křovinách a akátinách kvete česnáček lékařský a také vlaštovičník, který sice nemá nektaria, ale pyl na něm sbírá značné množství druhů hmyzu, včetně mnoha zajímavých včel samotářek.
Na zahradě upoutají oko člověka i hmyzu blankytně modré květy rozmarýnu nebo barevně kvetoucí meruzalky. Žlutě kvete výrazně nektarodárná mahónie cesmínolistá, u nás už naprosto obecně rozšířená, šarlatovou červení kdoulovec. Pro hmyz bezcenné jsou naopak různé plnokvěté kultivary sakur.
Většina aktivních čmeláčích matek raných druhů už našla obydlí a založila v něm hnízdo, nyní jim nastává nejkritičtější období roku, tzv. solitérní fáze před vylíhnutím prvních dělnic. Ty méně úspěšné ale stále ještě hledají. Z úkrytu ve škvírách a dutinách vylétá nenápadná, ale velmi hojná, skromná a přizpůsobivá zednice rezavá, nad chodbičkami v mezerách sečených trávníků poletuje pískorypka popelavá, na suchých výslunných stráních zednice dvoubarvá, nezaměnitelná je pískorypka ryšavá hodující zejména na ovocných dřevinách. Zemní hnízda pískorypek hledají včelí kukačky, pestře zbarvené nomády. Mezi květy poletuje bělásek řeřichový s oranžově lemovanými křídly, na zemi posedává okáč pýrový.
Top 3 rostliny tohoto období pro hmyz:
Vrba bílá (i křehká a jejich hybridi), hluchavka skvrnitá, mahonie cesmínolistá.
Tip do zahrady: Meruzalka krvavá (Ribes sanguineum)
Opadavý, netrnitý keř původem z pacifického pobřeží Severní Ameriky (od Britské Kolumbie po Kalifornii). Letorosty a listy jsou pokryty aromatickými žlázkami, takže příjemně voní po černém rybízu. V dubnu rozkvétá bohatými hrozny sytě růžových (někdy i bílých), vonných květů, které jako všechny ostatní meruzalky, rybízy a angrešty obsahují mnoho nektaru a u hmyzu jsou velmi oblíbené. Navíc jsou nesmírně dekorativní, rozkvetlý keř této meruzalky upoutá pozornost už na dálku. Plody jsou modrofialové žláznaté bobule, které jsou jedlé, chutí připomínají mdle nasládlý rybíz. Snad jedinou nevýhodou tohoto keře je fakt, že vyžaduje dostatek vláhy a vyšší vzdušnou vlhkost. V krušnějších zimách může vymrzat, ale dobře obráží.
Víte, že… květy dřišťálu a mahonií mají citlivé tyčinky, které při podráždění, například návštěvě opylovače, bleskově semknou k sobě své prašníky? Zkuste vzít třeba slámku a polechtat jí vnitřek květu. Budete překvapeni!
***
Líbí se vám tento článek? Kupte mi kafe (60 Kč) a podpořte tím další tvorbu:-) Děkuji!