Velká města jsou křižovatkou nejenom lidí a myšlenek, ale též flóry. Na této stránce průběžně doplňuji zajímavé nálezy exotičtějších druhů rostlin, které v Brně unikly z kultury do volného prostoru města.
***
Nejsme v Mexiku, ani v Arizoně, ale v Žebětíně. Opuncie hnědoostná (Opuntia phaeacantha) je stejně jako všechny její příbuzné domovem v Novém světě. U nás se v posledních letech šíří zejména záměrnými výsadbami, které se však na místě díky teplejšímu klimatu dokážou dlouhodobě udržet a dokonce se rozrůstat do okolí. Třeba na Pálavě by mohli vyprávět…
Drnavec palestinský (Parietaria judaica) pochází ze Středomoří a Blízkého východu a jeho typickým stanovištěm jsou prosluněné, vyhřáté zídky s dostatkem dusíkatých živin. Okolo juliánovského zahradnictví má tyto své potřeby krásně naplněny.
Na stejném místě lze nalézt i proso vláskovité (Panicum capillare), zavlečený plevel s původním areálem od jižní Kanady po Mexiko a Karibik.
Prakticky výhradně brněnskou kytkou je u nás laskavec ohnutý (Amaranthus deflexus). V brněnských ulicích je natolik běžný, že ho většina lidí bez zájmu míjí, aniž by tušila, že se jedná o naše kulturně-historické dědictví: na Moravu totiž přicestoval až z jihoamerických pamp se zásilkami ovčí vlny pro zdejší textilky. #MoravskýManchester
A totéž lze napsat i o pelyňku Tournefortově (Artemisia tournefortiana), s tím rozdílem, že ten docestoval s bavlnou ze středoasijských celin.
Třapatku neboli rudbeckii představovat asi nemusím. Je jich několik druhů, anglicky se jim říká Suzanne a jejich domovským habitatem jsou suché severoamerické prérie. Toto je konkrétně třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta).
Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica) je u nás poslední dobou populární jako součást letničkových směsí a začíná jevit značný invazní potenciál.
Kakost sibiřský (Geranium sibiricum) už zdomácněl po světě leckde. V Česku roste převážně v Brně a jenom roztroušeně i v několika dalších městech.
Jihoafrické velkokvěté šťavely se masivně šíří jižní Evropou a zřejmě v květináčích pokojových rostlin dorazily už i k nám. Pěkná populace šťavelu cibulkatého (Oxalis debilis) přežívá v juliánovském sídlišti.
Na stejném místě utekla z květináče za svobodou i jedna petúnie.
To pryšec plazivý (Euphorbia serpens) na svou příležitost v komárovském OBI teprve čeká.
Proslulým místem výskytu tzv. prostrátních pryšců (Euphorbia subgen. Chamaesyce) je židenický hřbitov. Pryšcem skvrnitým zde unavovat nebudu, ten už známe všichni odevšad; méně často je k viděn pryšec poléhavý (Euphorbia humifusa).
Ve sklenících se dobře daří teplomilným kapradinám, které pak bují všude po zdech, jako třeba tento netík Venušin vlas (Adiantum capillus-veneris).
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je znám především jako bylina podporující mužskou potenci a vitalitu.
Šalvěj hispánská (Salvia hispanica), zdroj semínek chia. I této rostliny v posledních letech u nás značně přibývá.
Šalvěj muškátová (Salvia sclarea) coby jihoevropská kytka zas takovou exotikou není, nicméně její potenciál rozsévat se do prostoru a dlouhodobě v něm vytrvávat je značný.
A zvládá to i jednoletá šalvěj zahradní (Salvia viridis).
Jakýsi dvojzubec (Bidens sp.) zplanělý v chodníku v Juliánově, který se doposud nepodařilo s jistotou určit.
Tomel obecný neboli kaki (Diospyros lotus) je třetihorním reliktem teplejších oblastí temperátní Asie. Občas se u nás pěstuje jako netradiční ovoce a zplanělý byl nalezen v lese na Červeném kopci.
Perovskie lebedolistá, řazená nově mezi šalvěje (Salvia yangii), pochází se suchých oblastí Střední Asie. Pěstuje se u nás podstatně méně než její kříženec Salvia x floriferior výrazně vykrajovanými listy, ale stejně jako on se příležitostně rozsévá do okolí.
Rostlinou, která se nepřesévá, neboť nevytváří vitální semena, ale je schopná se uchytit z trsů vyvezených např. na výsypku zahradního odpadu, je šanta zkřížená (Nepeta x faassenii).
Původem severoamerická réva pobřežní (Vitis riparia) byla do Evropy dovezena začátkem 20. století jako podnož pro kulturní odrůdy, odolná vůči mšičce révokazu. A jak už to bývá, podnož někdy proroste přes roub, odplodí a začne se šířit.
Mochyně peruánská (Physalis peruviana) je hojná na výsypkách okolo Černovické pískovny.
Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je rychle rostoucí strom původem z Číny. Tady na Zábrdovickém mostě pózuje ještě s dalším typickým zástupcem městské flóry, s pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima).
Podobná paulovnii je ve sterilním stavu katalpa. Tuto populaci v Chrlicích jsem nakonec určil jako křížence, Catalba x erubescens.
… a další budou dál doplňovány…