Skalníky

Studiu skalníků rostoucích a zplaňujících na území České republiky se věnuji již zhruba čtyři roky, z toho poslední dva roky odborněji ve spolupráci s doc. Radomírem Řepkou (Mendelova univerzita) a ing. Jiřím Velebilem (VÚKOZ, Průhonice). Mnohé nálezy byly publikovány v časopise Zprávy České botanické společnosti, v seriálu Additamenta ad floram, a záznamy přibývají též v Pladiasu, kde je doposud uvedeno 12 zplaňujících druhů a další tam brzy přibudou; některé z nich byly v Česku objeveny i mojí zásluhou. S uvedenými kolegy v současné době pracujeme na sérii článků, která toto téma v úplnosti představí botanické veřejnosti.

Úvod

Skalník (Cotoneaster) je rod dřevin z čeledi růžovitých, tribu Maleae; jeho plody jsou malvice. V různých pojetích zahrnuje až 400 druhů rostoucích v palearktické oblasti severní polokoule, tedy v Evropě, Asii a severní Africe. Největšího druhového bohatství dosahuje v Číně a východním Himálaji, mnoho jich roste též v horách Střední Asie. V Česku jsou původní skalník celokrajný (C. integerrimus) a skalník černoplodý (C. laxiflorus). Řada dalších pěstovaných druhů zde více či méně intenzivně zplaňuje – nejčastější z nich, skalník rozkladitý (C. divaricatus), je již naším zdomácnělým neofytem.

Skalníky patří k velice často pěstovaným okrasným dřevinám s univerzálním využitím. Patří k výborným medonosným rostlinám, jejichž květy jsou navštěvovány hmyzem pro hojnost nektaru a pylu. Na bohaté násadě plodů se živí ptactvo, které je zároveň hlavním vektorem šíření semen.

Podrobnosti o rodu a jeho systematickém členění se dočtete v článku na české Wikipedii, jehož jsem autorem.

Rod Cotoneaster patří co do taxonomie k těm kritickým. Většina skalníků jsou tetraploidi s převažujícím apomiktickým způsobem rozmnožování a malým podílem zbytkové sexuality; jen málo druhů je diploidních, pohlavně se rozmnožujících a schopných se křížit, nebo naopak ryze apomiktických polyploidů. Popisy a nomenklatura jednotlivých druhů a jejich akceptace se v národních flórách a různých monografiích mohou i značně lišit, o zahradnické literatuře plné záměn ani nemluvě. V Květeně ČR i Kaplanově Klíči z roku 2020 nedávno objevované pěstované a zplaňující druhy chybějí, nebo jsou zmíněny pouze stručně „pod čarou“. Jejich studium je tedy pro botaniky skutečnou výzvou.

Průběžné poznámky ke zkoumání skalníků v Brně a okolí

M. Sedlák

Přímo v Brně a jeho nejbližším okolí jsem doposud zaznamenal 18 věrohodně určených druhů skalníků, plus dalších minimálně 20 nalezených a sebraných dosud na přesné určení čeká. Počítány jsou do této statistiky pouze druhy původní, spontánně zplanělé či vyskytující se mimo zřejmou okrasnou kulturu; při započtení těch evidentně pěstovaných by byl seznam ještě o dost delší.

Zaznamenané druhy (stav: září 2023):

• C. integerrimus – původní druh; hlavně zaříznutá skalnatá údolí Svratky, Oslavy a Jihlavy, místy společně s následujícím
• C. laxiflorus – původní druh; několik lokalit vesměs v rezervacích na vápencových a slepencových pahorcích východně od Brna, též PP Skalky u přehrady, Údolí Říčky nebo Květnice
• C. ascendens – roztroušeně, nejvíce Květnice u Tišnova, kde se jeho výskyt blíží invazi; opakovaně odtud v literatuře udávaný skalník vodorovný (Lacina 1998, Lacina et Halas 2020) zde byl nalezen jen v jediném exempláři, jedná se evidentně o záměnu
• C. bullatus – ojediněle (lesopark Černovice, Planýrka, Mariánské údolí)
• C. dielsianus – zřídka, spíše polokulturní výskyty
• C. divaricatus – nejčastější z nepůvodních; především v městských křovinách, lesoparcích a výsadbách jehličnanů dosti hojný, často pěstován
• C. fangianus – dosti hojně po celém Brně
• C. hjelmqvistii – roztroušeně, např. stepní stráň Bílé hory se skalními výchozy; místy pěstován v zahradách
• C. horizontalis – méně častý, v literatuře je jeho výskyt pro záměnu s jinými taxony dosti přeceňován; prokázán na Bílé hoře (mimo PP) nebo v PP Andělka a Čertovka ve Šlapanicích
• C. lucidus – zplanění na hřbitovech v Řečkovicích a Židenicích
• C. multiflorus – ojediněle vytváří veliké populace, masivně zplanělé z původních výsadeb (Židlochovice, VKP Zahrádky v Bosonohách, Juliánov); místy též pěstován a roztroušeně zplaňuje
• C. nitens – zplanělá populace za plotem arboreta na tř. Generála Píky a pozůstatek kultury na Planýrce
• C. perpusillus – Planýrka, jediný exemplář zřejmě pozůstalý z výsadeb
• C. salicifolius – jeden juvenilní exemplář poblíž Jedlého sadu v Líšni
• C. splendens – jeden exemplář u Starých zámků v Líšni (možná už zanikl) a několik na Planýrce
• C. x suecicus – běžně pěstovaný; generativní zplanění nalezeno v okolí plaveckého stadionu za Lužánkami
• C. tomentosus – ojedinělé zplanění na Planýrce
• C. veitchii – velmi hojně na Planýrce, nalezen též pod Hády v Líšni či ve Slatině

Nutno ještě s jistotou potvrdit:

• C. albokermesinus – jediný keř v neudržované zeleni u zastávky Bieblova za plotem arboreta, možná pozůstatek výsadby
• C. amoenus – Planýrka, jediný exemplář zřejmě pozůstalý z výsadeb
• C. hebephyllus – Planýrka, Řečkovice, Soví alej v Židenicích
• C. ignescens – pravděpodobně zplaňující populace v Jiříkovicích, VKP Loučky
• C. magnificus – Planýrka, lesní lom v Líšni, Rájec nad Svitavou
• C. moupinensis – Planýrka
• C. pangiensis – jeden zplanělý polykormon na nábřeží Svitavy v Zábrdovicích, pěstován v botanické zahradě MU na Kotlářské. V kultuře velmi vzácný, sbírkový druh, zplanění by bylo skutečnou raritou.
• C. subacutus – hojně Planýrka, okolí MendelU v Černých Polích
• C. zabelii – židenický hřbitov, neudržovaná zeleň u zastávky Bieblova za plotem arboreta

Ve floristické literatuře dále najdeme údaje „Cotoneaster matrensis“ z PP Hynčicovy skály (Kuhn 1992) a „skalník alaunský – Cotoneaster matrensis“ z PR Zadní Hády (Straka 2010). V obou případech jde o údaje značně problematické až zmatečné: C. matrensis coby drobný (pod)druh z okruhu skalníku černoplodého by se měl vyskytovat pouze v maďarském pohoří Mátra, odkud byl popsán, a v jeho nejbližším okolí; jako samostatný druh není v novější literatuře uznáván. Skalník alaunský (C. alaunicus subsp. mutabilis) je podle vymezení A. Hrabětové (1962) jakýmsi přechodným typem mezi oběma našimi původními druhy. Areál tohoto druhu leží v pahorkatinách jižního Ruska a jeho výskyt v bývalém Československu není dnes vědeckou komunitou přijímán – morfotypy skalníků nezařaditelné k jednomu či druhému původnímu druhu však v naší krajině existují a budou vyžadovat další studium. Při svých průzkumech rezervace Zadní Hády jsem zde nicméně žádný skalník nenalezl.

Co se týče skalníků nepůvodních a zplaňujících, zdaleka nejhojnější jsou v Brně C. divaricatus a C. fangianus, oba se zřejmou afinitou k mezofilním křovinám svazu Berberidion vulgaris, mírně ruderalizovaným lesoparkům a kulturním výsadbám jehličnanů. První druh je již zdomácnělým neofytem (Pyšek 2022) pronikajícím i do venkovské krajiny, životaschopné a dále se šířící populace dokáže pravděpodobně již vytvářet i druhý z nich. Jako konkurenčně velmi silný se v keřovém patře ruderalizovaných lesů ukazuje C. multiflorus, řídké prosluněné křoviny a stráně preferuje bujně rostoucí C. hjelmqvistii. Hojný výskyt zplanělých skalníků je například v předměstské zeleni na pomezí Juliánova, Slatiny, Vinohrad a Líšně, v řečkovickém sídlišti, na Lesné nebo na hřbitově v Židenicích. Tři druhy skalníků (velmi hojný C. ascendens, přimíšený C. divaricatus a vzácný C. horizontalis) invadují lesostepní stráně PP Květnice u Tišnova.

Zdrojem pro zplaňování méně obvyklých druhů je v prostoru Brna bezpochyby arboretum Mendelovy univerzity, v němž se nachází druhově mimořádně bohatá, nyní však bohužel již delší dobu neudržovaná sbírka skalníků shromážděná v 70.–90. letech odborníkem na tento rod, ing. Antonínem Nohelem. Zdaleka nejvíce zplanělých taxonů, a to nejenom skalníků, ale i dalších okrasných dřevin, tak najdeme v bezprostředním okolí arboreta, zejména na královopolské Planýrce, a to především v její spodní části, kam v minulosti ještě zasahoval prostor arboreta (plot tehdy sahal cca o 20–30 m dál v porovnání s dnešním stavem) a kde se prolíná bujné generativní zmlazení utečenců z arboreta s pozůstatky starých výsadeb a náletem běžných sukcesních křovin. Podle mých dlouhodobých průzkumů zde skalníků roste minimálně 33 druhů; z ostatních dřevin stojí za zmínku např. hlohy (Crataegus pedicellata, C. persimilis), růže (Rosa hugonis, R. arvensis), ořešák černý či dokonce ojedinělý semenáček zmarliky (Cercis siliquastrum); místy až invazně se zde šíří jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica).

Bohaté výsadby mnoha druhů skalníků nabízí také zámecký park v Rájci nad Svitavou, kde se tento sortiment momentálně snažím ve spolupráci se správou parku zmapovat; zde jsem prozatím dosáhl počtu 30 druhů, z nichž mnohé jsou sbírkové až zcela raritní, v českém prostředí jinde neviděné.

V mém soukromém herbáři se aktuálně (září 2023) nachází 163 položek skalníků s cca 58 druhy. Při sběru herbářových položek je zejména u složitějších skupin (sect. Multiflori, sect. Chaenopetalum, ser. Zabelioides) vhodné navštívit keř za vegetační sezónu víckrát a zdokumentovat alespoň po jednom dobře vyvinutém plodném (se zralými, dobře vybarvenými plody), kvetoucím a sterilním výhonu. Při preparaci je třeba myslet na to, že pro určování může hrát roli též počet tyčinek a čnělek v květu a barva nerozvitých prašníků, u položek plodných větví je dobré na schedu uvést počet peciček v malvicích a jejich barvu ve zralosti (někdy mají tendenci časem tmavnout).

Odkazy a literatura

Knižní monografie

• FRYER, Jeanette; HYLMÖ, Bertil. Cotoneasters: A Comprehensive Guide to Shrubs for Flowers, Fruit, and Foliage. Portland, Oregon: Timber Press, 2009. 344 s. ISBN 978-0881929270.
• JERZAK, Ewa: Irgi uprawiane v Polsce. Officina botanica 2017, 174 str. (polsky)

Národní květeny

• Kovanda M. (1992): Cotoneaster Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.
• Cotoneaster in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. Dostupné online.
• Cotoneaster in Flora of North America @ efloras.org. www.efloras.org [online]. Dostupné online.

Systematické, fylogenetické a souhrnně floristické studie

• VERLOOVE, Filip: Cotoneaster | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online.
• DICKORÉ, Wolf Bernhard; KASPEREK, Gerwin. „Species of Cotoneaster (Rosaceae, Maloideae) indigenous to, naturalising or commonly cultivated in Central Europe“. Willdenowia. 2010-06-29, roč. 40, čís. 1, s. 13–45. Dostupné online. DOI10.3372/wi.40.40102.
• LI, Feifei; FAN, Qiang; LI, Qingyan. „Molecular phylogeny of Cotoneaster (Rosaceae) inferred from nuclear ITS and multiple chloroplast sequences“. Plant Systematics and Evolution. 2014-06-01, roč. 300, čís. 6, s. 1533–1546. Dostupné online
• Macková, Lenka & Nosková, Jana & Ďurišová, Ľuba & Urfus, Tomáš. (2020). „Insights into the cytotype and reproductive puzzle of Cotoneaster integerrimus in the Western Carpathians“. Plant Systematics and Evolution. 306. 10.1007/s00606-020-01684-6 (dostupné online).
• SENNIKOV, Alexander. Taxonomy and distribution of Cotoneaster (Rosaceae) in Northern Eurasia | LUOMUS. www.luomus.fi [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
• HRABĚTOVÁ, Anežka: „Beitrag zur Taxonomie und Verbreitung der Gattung Cotoneaster in der Tschechoslowakei“. Práce brněnské základny ČSAV, č. 34. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962; s. 197-248 
• PYŠEK, Petr (ed.). Catalogue of Alien Plants of the Czech republic. Praha 2022.
• LUSTYK, Pavel; DOLEŽAL, Jan, (eds.). Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XX.. Zprávy České botanické společnosti. Roč. 57, čís. 1/2022, s. 92–98.

Regionální floristická literatura

• HALAS, Petr, LACINA, Jan. (2020), Plán péče o PP Květnice na období 2020–2030. Dostupné online.
• MARTIŠKOVI, Josef a Karla. Šlapanické slepence – ostrůvky teplomilné květeny. ČSOP Brněnsko, Pustiměř 2009. Zejména svazek 1 a svazek 9.
• STRAKA, Petr (2010). Plán péče o přírodní rezervaci Zadní Hády na období 2010–2022. Dostupné online.

Zahradnická literatura

• Hieke, Karel: Praktická dendrologie, svazek 1. Praha, Státní zemědělské nakladatelství 1978 (str. 388–405)
• Menclová, Alena: „Skalníky, keře mnoha podob“. Abeceda zahrady, dostupné online.
• Balcar, Miroslav: Zhodnocení rodu Cotoneaster z pohledu použití a potenciálu v ZKT. Bakalářská práce. Mendelova univerzita, Lednice 2014 (dostupné online)

Botanické databáze

• Cotoneaster Medik. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online.
• Cotoneaster na FloraVeg.eu
• Cotoneaster na Pladiasu
• Cotoneaster na iNaturalist (z toho má vlastní pozorování)